Zvyšujeme účinnost krbů – II.

Krb to je něco jako televize. Přináší nám estetický. Abychom co nejefektivněji využili i jeho teplo je tu jedno řešení.  Komínové výměníky zvyšují využitelnost krbů.

Teplota kouřových spalin vycházejících z krbové vložky se pohybuje mezi 180°C a 220°C, podle jakosti spalovaného dřeva. Tyto spaliny unikají bez dalšího využití komínem ven do atmosféry. Zařazením krbového teplovodního výměníku jsme schopni tuto energii zužitkovat na ohřev tepelného média topného okruhu. Krbový výměník má připojovací rozměr ř 200 mm a teplosměnný výměník o ploše 1 m2.

Bývá  vyroben z jakostního nerezového plechu DIN 1.4541 o síle 1,5 mm. Teplosměnný výměník snáší provozní tlak až 10 MPa. Připojovací rozměry výměníku jsou 3/4”. Připojení krbového výměníku k teplovodního okruhu je vždy nutno konzultovat s odbornou firmou a je potřeba jej doplnit o bezpečnostní přetlakový ventil. Maximální přenášený výkon výměníku je cca 16 kW.

Z důvodu bezpečnosti je nutno tento výměník instalovat s pojišťovacím ventilem. Aby horká voda výměník neroztrhla. Dále je nutno jej doplnit o termostatický ventil, který otevře přívod studené vody v případě havárie. Například tehdy , máte – li roztopený krb a vypnou vám elektřinu. Voda z radiátorů, kterou v tomto výměníku pohání oběhové čerpadlo začne rychle vařit, a hrozí nebezpečí opaření.

Poměrně často se používá i směšovací ventil. Tak aby voda ve výměníku mohla mít vyšší teplotu např.  90/70 0 C. Aby nedocházelo ke kondenzaci par ( kouřových zplodin)  v krbu. Do radiátorů, nebo do podlahového vytápění se tak odvádí již naředěná voda – voda o nižší teplotě. Zvláště u ocelových krbových vložek, které jsou již vybaveny ocelovým teplovodním výměníkem, je to nutnost. Jinak by  tento ocelový výměník zlikvidovala nízkoteplotní koroze. Tato má právě nejvyšší agresivitu při teplotě + 48°C. Spalování biomasy – dříví je velmi agresívní proces. Tyto spaliny obsahují i kyseliny. Různé zdroje uvádějí bod kondenzace „krbových spalin“ různě. Někdo tvrdí, že je to + 160°C, čemuž bych věřil nejvíce, jiné zdroje udávají , že z důvodu vysokého přebytku kyslíku ( teplo utíká do komína) je to jen + 60°C.  Jsou odborníci, kteří nás přesvědčují, že kondenzací spalin v krbu lze dosáhnout účinnosti až 105 %. Zde bych byl velmi opatrný, „papír snese hodně.“

Dalším problémem je, kam s množstvím tepla. Ing. Vítek, známý odborník v topenářské technice uvádí nutnou velikost akumulační nádoby ke krbu až 150 l/ instalovanou kW. Tedy, má-li krb výkon 12 kW, díky teplovodní vložce může jít do vody až 8 kW, měl by být připojen na akumulační nádobu 1200 l. Já upřednostňuji přímý odvod tepla do radiátorů. Když budu topit v krbu, budu asi potřebovat vytápět v celém domě.

Byla by otázka použít měděný výměník. Měď je měď. Vedení tepla je nesrovnatelně lepší než nerez. Ale výrobci kvalitních kondenzačních kotlů na zemní plyn, kteří používají měděné výměníky, mají tyto měděné trubky pokoveny. Vždyť kondenzací zemního plynu vzniká slabá kyselina dusičná. A ta je taktéž velmi agresívní.

Kam ji majitelé těchto kotlů vypouštějí? Do kanalizace. Když se zde potká s kyselinou sírovou, vzniká Lučavka královská. Kondenzační kotle na zemní plyn mají poměrně velkou účinnost. Spaliny odchází o teplotě + 32°C, do komína. Přes tento komín se nasává vzduch do kotle. Spaliny tak opouštějí ústí komína v zimě o teplotě + 16°C. To u krbu, bez ventilátoru podávajícího vzduch, nebo odvádějící spaliny, nemůžeme dosáhnout.

Pouštět se do takových podrobností a složitostí, není ani účelné, pokud v krbu topíme 1 x za týden. To nemá význam. To bychom museli topit 4 hodiny denně.  A tolik času, v dnešní uspěchané společnosti, má asi málokdo.