Tepelné mosty

Tepelné mosty

Kategorie: STAVBA

Tepelné mosty mají vliv na úspory, životnost stavebních konstrukcí a zdraví obyvatel. 



Na tepelných mostech je mnohdy velmi smutné to, že často stačilo jen pár korun a včas udělat opatření, které dodatečně může být nemožné, nebo drahé.    

dům 

Například v Rakousku se hodně staví zeď 30 cm + 18 cm polystyren.  No a pokud jen pár čtverečních metrů nedoděláte,  je to jako díra v ponorce.  Dům nejde vytopit. A samozřejmě si pak investoři stěžují na topenáře, ačkoliv je to chyba zedníků. 

Tepelné mosty jsou různé. Nedodělky, odflinknuté mosty ( stavební firmy říkají přirozené tepelné mosty),  a tepelné mosty vzniklé  degradací postupem času – například zvlhnutí zdi, nebo tepelné izolace.  Zvláštní skupinou jsou tepelné mosty vzniklé částečným zateplováním. 

Jak škodí tepelné mosty stavbám? 

Tak v 1. řadě je to únik tepla. To poznáte hned. 1. zimu. Dále je to kondenzace vodních par na studeném povrchu a následné tvorby plísní. To má již dopad na zdravotní stav obyvatel. Třeba u tzv. chlebových skříní panelových domů se zateplují panely tak, že v otvorech vzniká karcinogenní černá plíseň, která se v daném bodě pláště budovy před zateplením nevyskytovala.  No a u dřevodomů má takové vlhnutí stavby přímo  destrukční charakter. A neskutečně rychlý, proto se u pasivních domů provádí test vzduchotěsnosti obálky budovy.

Blower door test.

Pokud je tato vzduchotěsnost porušena, má to vliv nejen na tepelnou ztrátu, ale hlavně na kondenzaci vlhkosti v kamenné vatě, které je v dřevostavbě obrovské množství, přesto že se nazývá dřevostavba. Může zde zkondenzovat až 18 litrů vody za 24 hodin. Kamenná vata je duté vlákno, pokud navlhne, těžko ho vysušíte. I proto se přestává s jejím používáním na zateplování fasád, polystyren je trvanlivější a levnější.

No a pokud vám  tam vlhkosti zkondenzuje jen málo, tak vám shnijí nosné trámy….. 

Dle mého názoru je dřevostavba mnohem mnohem náročnější na kvalitu stavebního provedení, než běžný zděný dům.  Zděný dům má navíc lepší tepelnou akumulaci – lepší tepelnou pohodu než dřevostavba. 

Plíseň a vlhko v zateplených budovách 

V minulosti často docházelo k tomu, že zdi po zateplení zvlhly a začaly plesnivět. Náklady na vytápění se zvedly o 30 %, dospělí byli unavení, děti nemocné. Cca po 3 letech zateplenou fasádu strhávali. Tato situace vznikala špatným řešením rosného bodu a  kladnou bilancí vodních par. 

Nejznámější tepelné mosty 

Vždy v minulosti nejznámějšími tepelnými mosty bývaly překlady nad dveřmi a okny, popřípadě věnec domu. Dnes se již často žádný věnec nedělá, čímž se slevňují  zvláště developerské stavby, ovšem tuhost konstrukce domů se tím výrazně snižuje. Investorovi se vysvětlí, že „věnec jsou 4 dráty ve stropě,“ což vůbec není pravda.  Velmi častým chladičem bývá betonový balkon.  U staveb, které se dnes zateplují, bývá velmi častým problémem zateplení podlahy. Z tohoto pohledu jsou některé stavby nezateplitelné, chceme – li například běžný dům zateplením dostat na úroveň nízkoenergetického domu.

Pak jsou to všechny prostupy obálkou budovy, jako nasávání vzduchu do krbu, vzduchotechnika (přívod od rekuperace), komíny, atika…

Tyto mohou výrazně ochlazovat budovu. 

Tepelné mosty vlivem špatné kombinace jinak dobrých materiálů 

Zde jde nejčastěji k degradaci tepelněizolačních materiálů vlivem vlhkosti. Pokud zkombinujete některé druhy zdiva s nevhodnou omítkou, bilance vodních par je kladná, zeď vlhne, dům nejde vytopit, objevují se plísně, děti jsou nemocné, dospělí unavení. Nebo volbou nevhodného zdiva v údolí u potoka.  „To nevyschne nikdy,“  říkají projektanti. Takže „laboratorních“ tepelně izolačních vlastností daného materiálu  v praxi nebude nikdy dosaženo.   

Tepelné mosty po výměně oken (zateplování) 

Při výměně oken za nová plastová, nebo dřevěná, se snižuje původní větší tloušťka rámu. Kolem oken pak vzniká rosný bod. I z tohoto důvodu se dnes  u novostaveb posazují okna na líc zdiva, nebo až přímo do tepelné izolace. Odpadají tak potíže se zateplováním okna.  Pokud vyměníte stará kastlová okna za nová plastová, nebo dřevěná,  klesá vám dále i solární zisk a majitelé jsou překvapeni, že musí na podzim topit i o 2 měsíce dříve. 

Přirozené tepelné mosty u podlahového topení 

Jde o únik tepla do základů, což se projevuje snižováním povrchové teploty podlahové krytiny. Jde i tepelnou nepohodu a tepelnou ztrátu. Odborníci řadí tento tepelným most mezi přirozené tepelné mosty, a 99 % firem tento tepelný most neřeší 

Izolace základů a pěnosklo 

Tepelná izolace základů a základových desek se dnes často provádí Styrodurem  a podobně. Stává se, že po 15 letech, pokud tuto tepelně izolační desku vytáhnete ze země, bývá nasáklá jako houba. Tedy, její tepelně izolační vlastnosti časem degradují vlivem vlhka.  Pokud máte zájem o pevný materiál, nenasákavý, trvanlivý, doporučuji volit pěnosklo – formou drtě. Navíc se základy tímto materiálem krásně obalí, bez přechodů (tepelných mostů).

Osobně bych doporučil zateplovat základovou desku, nebo základy, na úroveň pasivního domu. Pasivní standard bude brzy běžným standardem, na zeď, okna, strop můžete stále přidávat vrstvy, ovšem dodatečné zateplení základové desky již nemusí být technicky, nebo ekonomicky, dosažitelné. Navýšení investice však při realizaci novostavby mnohdy bude cca jen 15 000,- Kč. Proto bych doporučoval, již dnes, i u běžných novostaveb, podlahu zateplovat na pasivní standard.  Tepelný most do podlahy neodhalíte ani termokamerou. Volte pěnosklo, volte trvanlivou kvalitu a nešetřete na nesprávném místě. 

Autoři:
Ing. Pavel Sýkora, energetický auditor
Miroslav Sáblík, asistent
Zdroj:www.kodek.cz

Související články:
PENB Průkazy energetické náročnosti budov
Nízkoenergetické a pasivní domy
Pasivní domy-  mýty, pověry a realita



facebook  Doporuč přátelům


Vaše názory

 zajímavý článek.  - Autor: stavař 23. 4. 2011
 To pěnosklo bývalo vždy strašně drahé.  - Autor: pen 23. 4. 2011
 Dnes již tak drahé není. Vyplatí se - Autor: pěnosklo 30. 4. 2011
 Rothschildovi bola táto filozofia  - Autor: kam to spěje 3. 5. 2011
 Stavební defekty. Dnes jsem viděl dům,  - Autor: Ing. Sýkora 22. 8. 2011