Účinné využití dřeva pro stavbu i pro otop. Naši předkové se ve správném využití dřeva opravdu vyznali. Poučme se i my.
Na Valašsku bývá obvykle studeno. Klasické Valašské léto je cca 3 dny na koupání. V posledních letech však bylo poněkud tepleji. Lidé, kteří něco pamatují Vám však potvrdí, že se jedná pouze o dočasný přechodný teplotní výkyv. Otázka vytápění byla a je na Valašsku zásadní. I když dřevo začíná být poměrně vzácný a drahý materiál, stále se s ním i topí.
Jaké jsou staleté zkušenosti s použitím dřeva?
Jedlové – výhradně stavby domů. Domy nebylo nutno natírat. Až dodatečně se po letech někdy k nátěrům používala býčí krev. Mezery mezi trámy se vytloukaly klíny na mechu. Jde skutečně o vysoce kvalitní stavební dřevo. Trám z 200 let starého Staňkového domu ze Vsetína , byl „jako nový“. Bylo škoda ho rozřezat a spálit. Velmi dobře se řezal, byl i po 300 stech letech pevný.
Vytápění :
Jedlové dříví se používalo k pečení chleba. Popřípadě buk, později smrk.
Borové dříví zanáší kotle a pece. Je smolnaté. Stejně jako březové. Jde tedy o nekvalitní dříví. Na benzínkách na Slovensku dnes můžete koupi 3 hezká svázaná polínka – bříza. Do krbu. Cena 100,- Sk /3 polínka. Borové dříví je hezké na obložení. Když se s ní topilo, bylo nutno čistit kachlovou pec každých 14 dnů.
Olše. Poměrně kvalitní dříví. Vyráběly se zněj koryta pro hospodářská zvířata, olši bylo možno kácet kdykoliv, i když pršelo. Topilo se i mokrým olšovým dřevem. Olše rychle roste, voní nahořkle. Olše má obrovský význam pro čištění vody v potocích.
Zpracováno podle pamětí Lidmily a Vladislava Sýkorových z Valašských Klobouk.
Autor: Ing. Pavel Sýkora
zdroj: www.kodek.cz