Restaurování nábytku

Možná máte nějaký starší kousek nábytku na půdě na chalupě anebo jste sehnali zánovní nábytek z Holandska. Ale v každém případě jej potřebujete zrestaurovat. Možná nevíte jaký je správný postup takového restaurování. Zde je návod jak správně na to.

Nejdříve je třeba odstranit starý popraskaný nátěr (vosk nebo lak). K tomu nejlépe poslouží odstraňovač starých nátěrů , který natřeme na plochu nábytku a podle tloušťky nánosu laku se nechá od 30 minut do 90 minut působit. Potom se barva špachtlí odstraní. Pro zkušenější kutili se dá nátěr seškrábat ciglinou (ocelová planžeta), kterou se barva stáhne jedním směrem dolu. Suché dřevo dokonale přebrousíme smirkovým papírem a zkontrolujeme, zda ve dřevě není červotoč. Pokud zjistíme, že dřevo je napadené, použijeme prostředek Červostop, který se nasává do injekční stříkačky a vstřikuje do otvorů po škůdci, čímž červotoče zlikvidujeme.

Stává se, že u nábytku chybí zničené nohy - červotoč, hniloba. Je potřeba nohy vyměnit budˇ si je sami vysoustružit na soustruhu nebo je možné si je koupit. Nohy buď můžete spojit klihem a nebo konstrukčním lepidlem. 

Skříňku mám už opravenou a je potřeba udělat konečnou povrchovou úpravu. U starého nábytku se nejčastěji používali dvě povrchové úpravy. První úprava je povrchová úprava šelakem. Nejčastěji se používá na ořechový a třešňový nábytek. Tento způsob úpravy je však velmi náročný, vyžaduje zkušenost a protože by mohlo dojít k poškození nábytku, tak se vyplatí svěřit jeho ošetření restaurátorovi. Druhá povrchová úprava je povrchová úprava voskem. Přírodní vosk Antik obsahuje včelí vosk a Karnaubu (ochranný, téměř nerozpustný vosk), který zkvalitňuje tuhnutí a terpentín, který vosky zředí. Vosk se nanáší štětcem nebo hadrem po celé ploše a nechá se působit 24 hodin. Potom se rozkartáčuje  kartáčem (na menší plochy stačí kartáč na boty s tvrdším chlupem, při nátěru větších ploch např. trámů nebo více kusů nábytku se vyplatí kartáč na vrtačku).  Vosky jsou v různých barvách - bílá, okrová, světle,středně a tmavohnědá. Pokud by se k dostala voda na nábytek, tak je potřeba natřít plochu voděodolným voskem, který ztvrdne jako lak, ale je daleko příjemnější na omak a má velkou výhodu, že nemusíte nátěr brousit, ale nátěr jen přetřete. Vosk se už nekartáčuje. Tyto vosky se také dají použít na podlahy, do sauny, na kuchyň, na venkovní dveře a okna, pokud jsou zastřešený. Dále se dá pod vosk použít mořidla . Nejlepší kombinace je vodní mořidlo Antik, potom včelí vosk Antik a na konec voděodolný vosk. Povrch už máme hotový a teď potřebujeme skříňku "obléct" do pěkného kování. 

Kování je nedílnou součástí starého nábytku. V období baroka a rokoka se kování odlévalo z mosazido písku, později do ztraceného vosku. Od Biedermeieru se převážně lisovalo na ocelové štancny (asi 80  %), zbytek se odléval. Převážně se dělalo kování s mosazi (patinovalo se nebo postříbřovalo) a ze železa (černilo se nebo se nechalo zrezivět). U zámeckého nebo měšťanského nábytku se převážně používalo  ozdobné mosazné kování nebo postříbřené kování (ořech, třešeň, dub). U selského nábytku se používalo jednoduché železné nebo mosazné kování v kombinaci s porcelánovými úchyty. Pokud chcete, aby  skříňka  vypadala jako původně, tak se vybírejte stylové kování. Není to však podmínkou. 

Skříňku máme hotovou a teď pozvete své známé na sklenku vína a ukažte jim, jak se vám skříňka povedla. Přeji Vám hodně úspěchů. 

Autor: Ivan Mráz

www.europaantik.com 

 Výměna kování - Autor: Rostislav 21. 3. 2014