Na letošním mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně vystavovalo mnoho výrobců a prodejců kotlů na biomasu. I uživatelé biomasy si vyměňovali zkušenosti. Největší zklamání zažili obce kolem Brna, které se nechaly přesvědčit na vybudování centrální kotelny na biomasu a pěstování rychle rostoucích plodin. Zvolili amarant a po ruce provozu zjistili, že jeho výhřevnost je mnohem nižší, než původně slibovaná.
Před třemi lety město Valašské Meziříčí realizovalo ukázkovou - demonstrační kotelnu na biomasu. Aby občané věděli, že tento způsob spalování existuje, jaké jsou výhody a nevýhody. Investice cca 450 000,- Kč je návratná do tří let. Jako levné palivo byla zvolena štěpka. Kotelna však na štěpku běžela pouze 6 hodin. Poté zásoby štěpky došly. Byla drahá. Na lesnatém Valašsku je nedostatek
štěpky (drceného lesního odpadu),neboť všechno odjíždí do Bučovic, do nábytkářského průmyslu. Kotle jsou naštěstí univerzální a lehce přestavitelné na ekologické spalování uhlí. Na toto palivo jedou doposud, je zde dokonce vyšší komfort, vyšší spolehlivost, o 30 % nižší emise CO2 ve srovnání s biomasou. Kotle mohou spalovat i peletky. Peletky jsou však velmi drahé, nedošlo by k úsporám. Teplo by bylo příliš drahé.
U Pelhřimova je kotelna na štěpku- biomasu. Cca 9 MW. V širokém okolí biomasa není.
Dováží se přes půl republiky – z Vrbna pod Pradědem. Ještě dvě takové kotelny a v ČR nebude již žádná biomasa.
Slámotop – problém je s výkonem v zimě. Pokud je v zimě mokrá sláma, je ve vesnici zima. Centrální kotelna nemá výkon. Dalším problémem je zajištění paliva. EU dotuje dnes zemědělcům půdu, kterou nechají ležet ladem. V podhorských oblastech se skot pouze pase. Nemají slámu na podestýlku. Tu složitě nakupují z rovinatých zemědělských družstev. Ale ani ti jí nemají dost, protože dnes se pěstuje nepoléhavé – nízké obilí. Produkce slámy je minimální.
Na Vysočině se některé obce nechaly přesvědčit na pěstování šťovíku Uteuša. Rychlerostoucí plodiny. Vše vypadalo hezky , dokud nepřišlo suché léto. Šťovíku se urodilo málo, v zimě ho byl nedostatek.
V současné době se taktéž prodává hodně nových kotlů na dřevoplyn. Ovšem stejně tak plně provozuschopné dřevoplynové kotle se prodávají jako použité. Jejich uživatelé říkají :
„ Dřevoplyn je těžké uživit. Kotel je náročný na spotřebu paliva a častou obsluhu. Obtížně se i reguluje. Buď běží na plný výkon, nebo velmi dehtuje a tím se ničí. “
Proč u nás je tolik potíží a např. v Rakousku se biomasa hojně využívá ? Protože v Rakousku je to levné topení. V ČR ne. V Rakousku stád dotuje palivo cca z 50 %.
V ČR se dotují kotle. Majitel takového kotle musí podepsat smlouvu, že vyhodí jiné kotle, a ani jiné kotle po dobu 5 let nebude instalovat. Je ubezpečován, že biomasa bude pro něj nejvýhodnější.
Když bude biomasa nejvýhodnější, proč musí vyhodit jiné kotle ? Není to „mafiánská“ doložka smlouvy ?
Ing. Sýkora