Záložní zdroje

Jsou dnes stále důležitější. Němci vypnutím atomových elektráren přiblížili možnost „blackoutu.“ celé střední Evropy. Energetici mají velký strach především z mrazivých nocí, kdy nebude foukat vítr.

Ale i naopak, solární a větrné elektrárny způsobují velké nárazy do sítě. Ukrajinci zase hrozí vytrháním plynového potrubí, no letošní zima bude asi velmi zajímavá.

Ona ta elektřina z větrných elektráren od Baltu (Východního Německa) teče přes Polsko a ČR do „Západního Německa“. Poláci se chtějí bránit instalací speciálních transformátorů. Zdědili jsme po minulém režimu perfektní přenosovou soustavu východního bloku. Nikdo ovšem nepočítal s přenosy výkonů nárazových, náhodných obnovitelných zdrojů. Díky vypnutí atomek v Německu prodej elektřiny letos z ČR stoupnul o asi 670 %. To bude mít zřejmě silný vliv na cenu elektřiny pro občana v ČR.

Technicko ekonomické důvody výpadků elektřiny

Před několika lety přišla sněhové přeháňka na Karlovicko. (Vsetínsko). Rozvodné sítě hned vyhlásily kalamitu, aby nemusely platit výpadky elektřiny dodavatelům. Protože však pár roků před touto událostí propustili lidi, zrušili servisní střediska a prodali techniku, pro jistotu ještě zanedbali údržbu, (neměli ani odstraněné stromy vedle vedení), některé rodinné domky byly i 3 týdny bez elektřiny. Pro tyto případy, dlouhodobého výpadku elektřiny, je již velmi vhodný záložní benzinový generátor. Dává cca výkon 1 kW, má spotřebu 1 l / benzínu za hodinu a stojí kolem 4 000,- Kč. Jinak se velmi často používají bateriové záložní zdroje.

Kdo potřebuje záložní zdroje?

Dříve se běžně používaly jako záloha pro teplovodní krby, teplovodní kamna, solární systémy. Tam všude, výpadek elektřiny může mít i destrukční dopad, pokud se například jako ochrana nepoužije vodní smyčka, což je dnes dle ČSN nutnost. To je věc dochlazení roztopených kamen. Ovšem druhá věc je požadavek na topení. V zimě je důležité, aby zdroj tepla fungoval i při výpadku elektřiny. A pak je záložní zdroj vhodný i pro plynové kotle. Ty totiž bez elektřiny taky netopí.

Co umí „inteligentní“ záložní zdroj?

Běžný záložní zdroj se skládá z baterie. Zpravidla autobaterie. K ní je připojen záložní zdroj – trafo s usměrňovačem a elektronikou, která zajišťuje dobíjení baterie a přepnutí chodu na záložní zdroj, při výpadku elektřiny. Velikost autobaterie má vliv na délku chodu zdroje při výpadku elektřiny. To si snadno předem můžete vypočítat.

Takže záložní zdroj může plnit funkci a autonabíječky.

Navíc ovšem záložní zdroj může zajišťovat i regulaci. Může kontrolovat teplotu krbu, teplotu akumulačních nádob a podle toho rozhodovat, zda pustí plynový kotel, nebo počká na teplo z krbu, popřípadě využije solární naakumulované teplo z akumulační nádoby. Takže k vaší vícezdrojové kotelně nepotřebujete další elektroniku, regulaci, elektrický rozvaděč. A jde o český výrobek, v ceně 3 – 4 000,- Kč.

Záložní zdroj se vyplatí. Kdo je připraven, není ohrožen. A zima nepočká!

Autor: Ing. Pavel Sýkora
Foto: Ing. Jiří Bábíček, elektroprojektant
Zdroj: www.kodek.cz

Související články:
Úsporné elektrospotřebiče
Inteligentní dům
Teplo v roce 2011 zlevňuje
 

Štítky