Permakulturní zahrada. Je to Akvaponický skleník?

Víte, co to je permakultura? A vite, co se skrývá pod názvem permakultura? A jak k tomu ideálně využit akvaponické skleníky? Inspirujte se. 

Co to je permakultura?

Slovní spojení vzniklo z anglického Permanent agriculture. Tedy udržitelné zemědělství. Hospodaření v souladu s přírodou. Něco jako udržitelné zemědělství. Udržitelné zemědělství a ohleduplné hospodaření. Permakulturní zahrada je pestrá, rostliny se navzájem ovlivňují. Má i vodní prvek, rostliny čistí jezírko. Patří do ní i živočichové, třeba slepice, Indičtí běžci a podobně. Rostliny jsou tam takové, které se vyskytují v příslušné lokalitě.

Co se skrývá pod názvem permakultura v ČR?

Spíše nevýrazná zemědělská činnost s nízkými výnosy a minimem nákladů práce. V některých případech i trápení zvířat, třeba slepic. Viz permakulturní chov slepic. Funguje to sice, (mimo ty slepice ve slepičím lese) ale, já bych se raději věnoval spíše soběstačnosti obyvatel, ať již na vesnici, nebo i ve městě. Dnešní technologie to umožňují, přesto, že jsou v souladu s přírodou. Není to extentzivní výroba potravin 70-tých let v rámci JZD a JRD.

Jaké jsou tedy možnosti permakultura, při využití aktuálních poznatků VTR? Tedy vědecko - technického rozvoje?

Kupodivu vynikající. Pokud využijeme 2 až 2 700 let staré poznatky, nabízí se systém Terra Preta. Indiánská černozem. Při použití cca 10 % dřevěného uhlí, za pomoci bakterií, lze nastartovat samoobnovovací proces výroby černozemě. Černozem, díky mikroorganizmům, se sama hnojí "ze vzduchu" a dokonce vrstva černozemě přibývá. Má velmi vysokou úrodnost, banánovník na černozemi vyrostl 5 m za 1 rok, řepa narostla jako fotbalové míče. Druhotnou vlastností černozemě je pokles hladiny CO 2 až od 15%, pokud by se Terra preta využívala celosvětově. Znáte něco, co je více permakulturní?

Další možností jsou Akvaponické skleníky.

Jde o využití symbiózy chovu ryb a pěstování zeleniny. Ryby chováte pod skleníkem, nebo vedle skleníku, a krmíte krmivem. Pokud je krmivo BIO, celý cyklus je bio. Místo filtrace vody využíváte kořeny rostlin, v daném případě zeleniny. Na kořenech rostlin, díky bakteriím, probíhají procesy, kterým se říká zeleninový reaktor. Akvaponický skleník by měl dát cca 6 - 12 kg zeleniny na 1 m2. Tedy, cca 10 vyšší úrodnost, než běžný skleník. Pro rodinné domky plně postačuje cca 3 x 5 m plocha. Chovají se tam pstruzi, líni, kapři, nebo nepermakulturní okounovec nilský. 

Tedy, i Akvaponický skleník by mohl být permakulturní. Má prvky vody, živočichy, nepoužívá umělé hnojivo, ani postřiky. Produkce skleníku může být BIO. Je navíc málo náročný na slunce. Tyto skleníky se již dají vidět i v ČR. Používají se i menší skleníky, pro okrasu, nebo pro menší produkci zeleniny, bylinek.

I permakultura se vyvíjí. K lepšímu. Pěstování se zjednodušuje a úrodnost zvyšuje. A kvalitní strava má přímý vliv na Vaše zdraví.

Autor: Ing. Pavel Sýkora
Zdroj: www.masterenergy.cz

Související články:
Akvaponický skleník v ČR
Vysoké záhony. Jak na ně.

Štítky