Hnojení a Terra preta

Hnojení je důležité, ovšem s 2 000 let starými technologiemi, může být pěstování kvalitních potravin bezproblémové, i bez GMO. Nejde jen o pěstování potravin, ale i o řešení podnebí. Tedy, možnost snížení CO o 20 %.  

Znáte všechny druhy hnojení?

Zelené hnojení

Znáte to. I záhumenkáři na podzim zaseli například hořčici, kterou pak nazeleno zaorali. Není to jen o té zelené hmotě rostlin, kterou zaoráte. Například bobovité rostliny mají na kořenech bakterie, které čerpají a ukládají vzdušný dusík. Tedy, obohatíte půdu o dusík ze vzduchu.

Hydroponie

Je další zajímavý způsob hnojení. Jde o pěstování bez půdy. Začalo s tím již v roce 1939 Německo. Hnojivo je rozpuštěno přímo ve vodě. Voda cirkuluje a vyživuje rostliny. Hydroponní skleníky se využívají například při "průmyslové" produkci rajčat, jahod. "Průmyslová“ strava se však ne vždy vyznačuje vysokou kvalitou.

Aeropoinie

Je ještě zajímavější, a účinnější, než hydroponie. Má ještě mnohem vyšší přírůstky. Ke kořenům rostlin se přivádí vzduch s vodou. A voda opět obsahuje živiny, tedy hnojivo.

Akvaponie

Je zase další, vyšší stupeň mechanizace, intenzifikace zemědělství. Je podobný jako hydroponie. Jen pod skleníkem, nebo ve skleníku v kádích chováte ryby. Ty krmíte nejčastěji granulemi. Ryby uvolňují do vody čpavek, který pak filtrujete přes kořeny rostlin. Na kořenech rostlin žijí baktérie, které vyživují rostliny. Pokud ryby krmíte granulemi bio, máte produkci masa a zeleniny bio. Tedy organic. Nemusí přitom jít o velké skleníky, postačuje již skleník 3 x 5 m u rodinného domku. 

Tera preta

Tera preta. Indiánská černozem. Terra Preta do Indio. Na Ukrajině prý údajně probíhá válka o 60 % světových zásob černozemě. Přitom indiánská černozem může být ještě zajímavější. Jihoameričtí Indiáni dokázali již před 2 000 lety vyrobit úžasnou černozem. Základem je dřevo, spalované při nízkých teplotách. Tedy pyrolýzně. Podobně jako zde ve dřevoplynové elektrárně u Slušovic

Pak jsou tam různé další složky. V černozemi žijí bakterie a různé organizmy. Dokážou čerpat vzdušný uhlík. Uvádí se, že při celosvětovém využití by kleslo CO 2 ve vzduchu o 20%. Tedy, mělo by to vliv i jako protiklimatická brzda. Ale zpět k úrodě. Indiánská černozem se tedy nespotřebovává, není nutno ji doplňovat hnojivy, právě naopak, stále jí přibývá. A jak je úrodná? Vysoce. Řepa na ní vyrostla jako míče, banánovníky vyrostly 5 m za rok. V Německu se již začala vyrábět. Velká zájem i ni mají Prepeři a jiní soběstační zájemci.

Prepeči říkají: “ Není otázka, zda civilizace padne, ale kdy padne". Chtějí být soběstační, po stránce energií i potravin. Moc ovšem své znalosti nezveřejňují. Jako příklad problémových situací uvádějí konflikt na Ukrajině. Je jedno, komu fandíte, válkou strádáte, pokud je na vašem území válka. Terra Preta prý v minulosti živila milionová indiánská města.

Jak řekl klasik: "Všechno už tady bylo". Civilizace před námi byly možná v mnohém i vyspělejší. A nepotřebovaly asi ani geneticky modifikované potraviny. Ani umělá hnojiva.

Jak vidíte, možností, jak pěstovat vlastní kvalitní potraviny, je mnoho. Jde - li o potraviny, jde o zdraví a o život. I Čínská medicína preferuje změnu stravování před pohybem. Jak říká jedna česká doktorka. " Jste to, co jíte".

Autor: Ing. Pavel Sýkora
Zdroj: www.masterenergy.cz

Související články:
Chlévský hnůj
Dotace na novostavby i svépomocí. V roce 2015 až 585 000,- Kč
Soběstačné domy
Aerponie, hydroponie, akvaponický skleník
Kvalita stravy a civilzační nemoci. Homocystein

Štítky