Dřišťály

Dřišťály

Kategorie: ZAHRADA

Dřišťály nalezneme v počtu asi 190 druhů v Evropě, východní a střední Asii, severní Africe i v Severní a Jižní Americe. U nás roste na různých stanovištích v křovinách a na suchých stráních. Často se také pěstuje v parcích jako okrasný keř. Pro své léčivé účinky byl dřišťál využíván již ve středověku.

Obrázek bemberisDřišťály jsou opadavé, poloopadavé i stálezelené trnité keře. Větve jsou zpravidla hustě členité a poměrně pravidelně uspořádané, jednotlivé větve nebývají silné. Někdy mají poněkud rozházený růst. Rozmanité habituální typy zahrnují keře se štíhlejším protáhlejším vzrůstem, husté a polokulovité tvary až nízké široce rozrostlé ploché keře. Dřevo je na řezu výrazně žlutě zbarvené.

Listy mívají jednoduché střídavé, často trnité. Tvary se různí od drobných až po velké listy, většinou jsou vejcovité nebo protáhlé. Barva listů dosahuje nejrůznější odstíny zelené, od světlé po tmavě zelenou, především listy stálezelených druhů jsou lesklé, setkáme se i se šedavě zelenou, žlutopestrou, bělavě pestrou, ale i červenou. Mnohé dřišťály se na podzim výrazně vybarvují do rozmanitých červených odstínů. Květy jsou drobné, 6četné, seskupené v různá, zbarveny jsou do proměnlivých odstínů žluté až oranžové a vůně není příliš příjemná. Kvetou na jaře a počátkem léta, výjimkou je dřišťál úzkolistý ´Semperflorens´, který květe průběžně i v září až říjnu. Plody jsou většinou z podlouhlé bobule. Nejčastěji jsou zbarveny do různých odstínů červené případně modročerné až černé. Kořeny dřišťálů jsou většinou bohatě větvené.

 

Pěstování

 

Opadavé a poloopadavé keře vysazujeme na slunečné stanoviště, stálezelené druhy do polostínu. Z opadavých druhů snáší silnější zastínění především dřišťál obecný. Opadavé jsou otužilé, také nejsou náročné na půdu. Snesou i méně výživné, sušší a vápenité půdy.

Stálezelené druhy jsou choulostivější. Vybíráme pro ně částečně chráněné stanoviště, zejména před zimními vysušujícími větry a doplňujeme případně zimní přikrývku. Půdu vyžadují humózní a přiměřeně vlhkou.

Znečištěné ovzduší většinou snášejí dobře a také jen výjimečně je okusuje zvěř.

Opadavé druhy sázíme prostokořenné na jaře či na podzim a z kontejnerů kdykoliv v průběhu vegetace. Optimální dobou je počátek jara nebo pozdní léto. Po výsadbě vyžadují stálezelené druhy pravidelnou zálivku a podle potřeby přistínění, aby listy nepoškodil slunečný úpal. Zejména kolem mladých rostlin udržujeme volný prostor nebo důkladně posečený trávník, aby se dobře vyvinuly. Stálezelené druhy podobně jako jehličnany před zimou a za suchých zim zalijeme. Na podzim doplníme ke kořenům nastýlku a rostliny přikryjeme chvojím nebo kolem natáhneme zástěnu z agrotextilie či juty. Řežeme minimálně, u stálezelených odstraňujeme jen namrzlé části, opadavé v případě potřeby citlivě prosvětlujeme.

 

Využití

 

Především hluboké seříznutí u země vytváří nevzhledné keře s množstvým křehkých mladých výhonů. Řez dobře snáší dřišťál obecný, proto se používá na živé ploty. Chorobami a škůdci dřišťály netrpí, ale jsou hostitelem rzi travní.


Štítky



facebook  Doporuč přátelům



bydleti.cz


Životní styl