Krbové teplovodní výměníky

„Koupím krb s teplovodním výměníkem, dám to do obýváku a nemusím topit stále se zdražujícím plynem,“ říká si řada majitelů rodinných domků. Opravdu je to tak snadné?

Krb je krb, kotel je kotel, bojler je bojler, krbová kamna jsou krbová kamna, pec je pec. Jakékoliv kombinace těchto výrobků jsou spíše v praxi  komplikací, než výhodou.  A nejsou ani levné. Viděl jsem nabídku na nový rodinný dům  200 m 2, krb s teplovodním výměníkem včetně vzduchových rozvodů 350 000,- Kč.

Proč chtít krb?

Pokud si někdo myslí, že bude topit krbem denně, je třeba ho upozornit, že to není tak jednoduché. Již dávno není doba, kdy jsme přišli o půl třetí odpoledne z fabriky a svůj volný čas jsme mohli věnovat kotli na uhlí. Dnes se domů  vracíme večer, dům „musí topit sám,“  bez nároku na náš čas. A pokud možno levně.

Možná čerství důchodci, nebo matky na mateřské ( ale o tom pochybuji) budou mít dost času věnovat se dennodenně celý den krbu. Řeknu otevřeně, mne by s takovým topením manželka vyhodila.

Krb je ale ideálním záložním zdrojem tepla pro případ katastrof a kalamit. Pokud ovšem není teplovodní, nebo nemá teplovodní výměník. Ten již potřebuje elektřinu. Plápolající plameny v domě vytvářejí perfektní atmosféru. Jednou za týden je to paráda. Denně povinně je to otročina. 

Cena paliva

Pokud budete topit dřívím koupeným na benzínce, nebo dřevobriketami, teplo z krbu nebude levnější než zemní plyn. Jako energetický auditor mám právě na stole posudek rodinného domu od Berouna. Protopí 8,3 tun peletek v automatickém ekologickém kotli, což jak sám majitel píše, je strašné. A dům není velký. 4 pokoje. 43 480,- Kč, to mohl topit raději zemním plynem.

Navíc loni nebyla zima. Pokud přijde běžná cena odhaduji + 30 až  50 %. Dům je 200 m čtverečních, okna pětikomorová, zateplen 11 cm. Tedy rozhodně žádná špatná tepelná izolace.

Teplovodní výměníky

Zpravidla se používají jako komínové. To znamená smotá se potrubí do komína, přes něj jdou spaliny, které ohřívají topnou vodu. Ta se odvádí do akumulační nádoby, bojleru, nebo radiátorů.

Špatné je, když vypne elektřina. To je hned havarijní stav, výměník hned začne bublat. Krbaři se tomu brání tím, že výměník do krbu dávají malý. Jen 0,5 m2. Moc to netopí ( má to malý výkon), zase se to nepřehřívá.

Výrobci těchto výměníků dávají až 2 m2. To sice topí perfektně ( v rámci komínové ztráty, která je 13 – 30 %, nevíc ) ale je problém je uchladit. Výkon krbu není stabilní. Přiložíte – hned nahoru, pak zase výkon spadne dolů. Pokud chladíte moc, začne kapat do krbu kondenzát.

Čištění těch výměníků také není snadné. Spaliny ze dřeva jsou agresivní, pokud by výměník byl z měděných trubek, dokážou jej „sežrat“.

Zajímavým je teplovodní výměník ze vzduchu. Vrtule tlačí horký vzduch z krbové vložky přes  hliníkové lamely navlečené na měděných trubkách. Výhodou je, že je možnost dát do vody celý výkon krbové vložky, nevýhodou jsou nižší teploty a nutnost elektřiny.

Teplovodní krby

Je zde lepší využití tepla. Dělají se většinou jako svařované ocelové. Dříve či později ocelový kotel praskne. Vyplavený obývák není příjemná věc.

Krb byl vymyšlen pro estetiku. Topení na hradech. V podhradí se topilo mnohem účinnějšími pecemi. Ty akumulují teplo, umí vařit, péct i topit. Pec má mnohem lepší využití tepla, než otevřený krb.

Jak vidíte, v topenářské technice je to vždy něco za něco. Nic není dokonalé. Topení v krbu jednou za týden je  paráda. Denně povinně je to otročina. 

Ing. Sýkora Pavel

www.kodek.cz

Štítky