Geotermální elektrárny 3. díl - Investice, výkon, návratnost

Kolik stojí geotermální elektrárna? Kolik elektřiny vyrobí? Kdy se investice vrátí?

V médiích, zvláště různých atomových lobby, jsme mohli získat informaci, že geotermální elektrárna má 5 x horší návratnost investice, než atomová elektrárna.  Je možné, že tuto informaci vypouštějí lidé, bez znalostí problematiky geotermálních elektráren. Nebo naopak lidé, kteří o geotermálních elektrárnách vědí hodně, ale jsou placeni různými zájmovými skupinami.

Rozhodně nejsem proti atomu. Nejsem ekolog typu: „ Do trenek a na stromy“. Francie má 80 % elektřiny z atomových elektráren. Mé levnější elektřinu, než v ČR. Francie je největším evropským exportérem elektřiny.

Jenže časy se mění. Atomová elektrárna není perpetum mobile. Je nutno nakupovat uran. Za posledních 10 let se cena uranu  zvýšila 10 x !  Nejvíce uranu nakupuje Rusko a Saúdská Arábie. Tedy země, s největšími zásobami ropy a zemního plynu na světě. Možná vědí, proč uran nakupují. Možná ty zásoby fosilních paliv již nejsou zas tak velké.

Když   Jelcin   předával vládu Putinovi, stál barel uralské ropy 16 dolarů. Dnes je kolem 90 dolarů. Na zdražení ropy je založen současný  ekonomický boom Ruska. Údajně již i dělnické platy jsou na podobné výši, jako v ČR. Faktem je, že mnoho Ukrajinců dnes jde pracovat raději do Ruska, než do ČR.

Jak je to tedy s ekonomikou geotermálních elektráren? Vyplatí se to?

Potřebujete vodu o teplotě minimálně 120/125 stupňů celsia.  Chcete – li získat elektrický výkon 5 MW,  současná aktuální investice je 25 – 35 milionů EUR. Tedy nějakých 945 milionů Kč. To je díky „novým turbínám“, kterým postačují tyto nižší teploty. Pokud by elektrárna běžela 8000 hodin ročně, je to 40 milionů kWh. Tedy tržba za elektřinu 104 milionů Kč. Tedy prostá  návratnost investice  9 let. K tomu je ovšem nutno připočítat teplo, které lze využít např. k vytápění sídliště, pokud je nějaké poblíž. Cena tepla při centrálním zásobování teplem je dnes 400 – 600 Kč/GJ. Cena teplovodů není započítána.

To by mohlo přesto podstatným způsobem snížit návratnost investice. Tato investice je počítána v „běžném podloží“. Pokud budete geotermální elektrárnu budovat na geotekotnické poruše, bude hloubka vrtu menší, investice tedy nižší, nebo výkon při stejné investici podstatně vyšší. Tedy ještě  mnohem lepší ekonomika.

Opravdu má  atomová elektrárna 5 x lepší návratnost?

Vím jen, že „poslední atomová elektrárna byla v ceně cca 80 mld Kč. Jenže to byly tehdy ještě téměř socialistické ceny.  Od revoluce se ceny ve stavebnictví zvýšily několikanásobně. Odhaduji minimálně 10 – 20 krát.

I v ČR se již dnes o geotermální elektrárny začínají zajímat různé finanční lobby. Tuší velmi výhodné zhodnocení svého kapitálu. Obce a města mohly v minulosti čerpat dotaci až 80 %.

Geotermální elektrárny – to je cesta pro lidstvo

Myslím, že po dřevu, uhlí, ropě, atomu nyní přichází doba geotermální. Je možné, že lobby dokáží příchod nové technologie přibrzdit, nedokážou to ale zastavit. Je možné, že ropa nedojde nikdy. Bude ji za pár let ještě někdo chtít? Jako surovinu pro chemický průmysl určitě, záleží na ceně, v oblasti tepla a výroby elektřiny ji ale zřejmě čeká ústup ze slávy.

Autor: Ing.  Pavel Sýkora

zdroj: www.studnyvrty.cz

Související články:

Geotermální vrty, jodobromové lázně, geotermální elektrárna
Geotermální elektrárny - 2.díl

Štítky