Ropný Zlom 2. - Mýty a pravdy

Na Internetu i v tisku se začínají množit články, které poukazují na příchod Ropného zlomu. Ropný zlom bude znamenat prudké zvýšení nákladů na získávání ropy a promítne se do dramatického zvýšení cen všeho, co je na ropě závislé – benzínu, potravin, léků a pitné vody. Takové a podobné informace.

Podle prognóz některých vědců bude Ropný zlom stát životy 90% lidské populace a jako bonus se s ním už zřejmě nedá nic dělat. 

Z hlediska časového pak Ropný zlom nastane do roku 2010 (optimisté říkají 2020), jestliže již nenastal (pozná se až několik let poté). Ať už je teorie o Ropném zlomu pravdivá či nikoliv, ropa dochází a dojde. Následně je jen otázka času, kdy se o ni začne válčit. Nebo už se začalo? Zajímavé jsou teorie o životě po ropném krachu.

Život po ropném krachu

Začíná přetahování o suroviny?

Čína byla do roku 1992 exportérem ropy. Dnes dováží více ropy, než produkuje Saudská Arábie. V roce 1985 byly Spojené státy závislé na ropném dovozu z 30%, v roce 2003 to bylo již 50% a tato hodnota může ještě k roku 2020 dosáhnout 75 %! USA proto čínské snahy o zajištění stálých stabilních dodávek ropy považují za hlavní hrozbu americké globální dominanci. K tomu se navíc řadí i problematika volného obchodu, soupeření ve vojenské oblasti a konkurence v dobývání kosmu.Dalšími velkými spotřebiteli jsou USA a Japonsko.

Vymírání Homo Sapiens?

Jednoduše řečeno: můžeme očekávat válku, smrt hladem, ekonomický kolaps a možná dokonce i zánik homo sapiens.

Toto je známé jako „vymírání po ropě“. Je to termín dokonale popisující noční můru číhající na prahu před našimi dveřmi.

Co znamená to  „vymírání“?

Přesně to, co to slovo říká. Odhaduje se, že v období po ropném krachu se světová populace smrští na pouhých 500 milionů duší. (Současný počet pozemského obyvatelstva: téměř 7 miliard…) 

To snad nemyslíte vážně!? To je přece více než 90% současné populace. Jak by mohlo zahynout tolik lidi? Odkud pocházejí tyto odhady?

Sestavili je biologové, kteří studovali, co se stane s nějakým živočišným druhem, který překročí nosnou kapacitu svého životního prostředí v tom či onom životodárném aspektu.

Baktérií v Petriho misce například exponenciálně přibývá, ale jen dokud nespotřebují všechny zdroje potravy. Od tohoto bodu se celá jejich populace zhroutí. Přitom je polovina dostupných zdrojů spotřebována jen jednu jedinou generaci před tou poslední, která skončí kolapsem. Baktérie nevnímají ani náznak nastávajícího problému až do okamžiku, kdy je zřejmé, že všechny vyhladoví.

Ano, ale lidstvo není v Petriho misce.  Máme k dispozicí spoustu zdrojů. Jen je otázka, zda je dokážeme využít. Technologie zde jsou. Každý dnes topí fosilním palivem, zemním plynem, protože je to laciné. Tepelné čerpadlo, má málokdo. Přitom, kvalitní tepelné čerpadlo  se dá pořídit do 200 000,- Kč. (www.kodek.cz )

Téměř každá současná lidská činnost, doprava, průmyslová výroba, výroba elektřiny a plastů, ale především produkce potravin a vody je nevyprostitelně propletena s dodávkami ropy a zemního plynu.

- Výroba potravin

Komerční výroba potravin je přímo závislá na ropě. Většina pesticidů je získávána z petroleje (nafty), a veškerá průmyslová hnojiva spočívají na čpavku. Čpavek (amonium) se získává ze zemního plynu.

Na ropě postavené zemědělství je primárně odpovědné za explozi světové populace z 1 miliardy v polovině 19., na 6,3 miliardy lidí na přelomu 21. století.

Ropa v zemědělství umožnila nasazení náčiní jako traktorů, potravinových skladovacích systémů, třeba mrazících hal a distribučních systémů, například nákladních aut.

S růstem produkce ropy výnosy v zemědělské výrobě stoupaly a společně s nimi i lidnatost. Úměrně s rostoucím počtem obyvatel se zvyšovala poptávka po potravinách, což si zpětně vyžádalo další zvýšení těžby ropy, atd.

Během několika let po vyvrcholení těžební křivky vyletí cena potravin nahoru, protože ceny za umělá hnojiva prudce stoupnou. Prudce stoupnou i ceny za uskladnění (elektřina) a transport (benzín) produkovaných potravin.

No, v ČR se zemědělcům platí, za to, že nechají půdu ležet ladem !!! Ano, takové hospodaření neznala ani Potěmkinova vesnice. Každý rozumně uvažující člověk musí vědět, že je to blbost. Já pamatuji zemědělství před 15 – 20 lety. Obrovské lány obilí  i na pdhorských vesnicích.  A to, když viděl můj otec, říkal, že za jeho dětství se pěstovalo ještě daleko více obilí. Dnes na těchto lánech buď leží půda ladem, nebo se tam pasou krávy. Přesněji řečeno, zašlapávají trávu do země. Přitom pěstování obilí je snadné. Málo pracné. Na malém kousku půdy snadno vypěstujete 300 kg obilí.

Bál bych se spíše administrativní byrokracie z Bruselu. Ta nám přikazuje , formou dotací, co můžeme pěstovat. Evropa má přebytek potravin. ČR před 15 lety vyváželo potraviny, dnes 30 % potravin dováží.

- Ropa a vodárenství

Levná ropa je nezbytná k vytváření a udržování impozantní infrastruktury zajišťující dodávky pitné vody. Pokud máte decentralizovanou síť vodovodů a kanalizací, závislost na ropě je minimální.  Viz www.akvatik.cz

- Zdravotnictví

Ropa je převážně odpovědná za pokroky v medicíně dosažené za posledních 150 let. Zemní olej umožnil hromadnou výrobu farmaceutických drog a rozvoj infrastruktury zdravotní péče jako nemocnic, sanitek, silnic, atd. V ceně léků se zdražení projeví nejméně. Tam jsou zisky až 95 % !!! To znamená, že náklady na výrobu léků, včetně konferencí, zájezdů pro lékaře, školení, reklamy, dosahují mnohdy jen 5 % ceny léku!

- Ropa a všechno ostatní

Ropa je potřebná pro daleko víc věcí, než výrobu potravin, vodárenství, medicínu a dopravu. Je nezbytná pro výrobu téměř veškerého spotřebního zboží, při čistění odpadních vod, likvidaci odpadků, udržování ulic a parků, pro nemocnice a zdravotnické systémy, policii, hasiče a národní obranu. V současné době se takto využívá. Jsou ale k dispozici mnohem účinnější a ekologičtější technologie.

Nepříznivé důsledky vyvrcholení těžby ropy se protáhnou daleko za obzor starostí, kolik budeme platit za plyn. Jednoduše řečeno: můžeme očekávat válku, smrt hladem, ekonomický kolaps a možná dokonce i zánik homo sapiens. To spíe o vodu a potraviny, než o ropu.

Zasahování úředníků

Vezměme si například proslulý případ „irské bramborové nouze“. Po více než století byla v Irsku rok po roku rozvíjena Brity podnícená téměř výhradní závislost na jediné potravině – bramborách. Počet obyvatel ostrova v tomto období vzrostl ze dvou na více než osm miliónů lidí.

Roku 1845 však došlo k neočekávané katastrofě: cizopasná houba změnila brambory na lepkavé, nepoživatelné slizké hroudy. Irský venkov během jediné generace zažil úplnou devastaci; více než polovina obyvatelstva zemřela hlady nebo emigrovala a ti, kteří zůstali, byli odsouzeni k životu v nesmírné nouzi, jíž začalo ubývat až o sto let později.

Příští budoucnost obyvatel planety Země pravděpodobně bude do jisté míry horší než osud tehdejších Irů. Krutost bramborového hladomoru nakonec kompenzovala skutečnost, že mnoho Irů tenkrát mohlo odejít do země překypující hojností, do Ameriky. To těm, kteří na ostrově zůstali, umožnilo zužitkovat sporé zdroje, které v zemi zbyly.

Lidstvo však na rozdíl od Irů nemá kam odejít. Zato má spoustu zbraní hromadného ničení, které si může navzájem naházet na hlavu. Nepřipadá Vám to povědomé, jako hospodaření EU? Buď na něco dostanete dotaci, je jedno co děláte, třeba lepíte pytlíky, a je to OK. Nebo dotaci nedostanete a nejste konkurenceschopní. Tento model ve mně velmi evokuje vzpomínky na socialismus. 

Autor: Ing. Sýkora

zdroj: www.kodek.cz

Související články:

Ropný zlom 1.

Ropný zlom 3.

Štítky