Zateplení - odpovědi I. díl
Kategorie:
ZATEPLENÍZde najdete odpovědi na otázky našich čtenářů na téma „ zateplení “, tak jak na ně odpovídal energetický auditor.
Dotaz:
Dobrý den,
máme RD, kde jsou v prvním patře dřevěné okrasné štíty. Pod nimi je velmi slabé zdivo a chtěli bychom tyto štíty zateplit s tím, že proběhne současně výměna dřeva.
Otázka:
Doporučil byste prosím vrstvy takového zateplení ... např. zdivo, polystyrén, parotěs, dřevo (případně větrací mezera?)
Děkuji
F.Aigerman
Odpověď:
Dobrý den,
pokud bychom zvolili příliš tenkou tepelnou izolaci, mohlo by dojít k přenesení rosného bodu do zdiva. Zeď by navlhla, náklady na vytápění by se zvýšily. Doporučuji polystyren 10 cm na 5 připevňovacích bodů. Tedy pod polystyrenem vznikne 1 cm mezera. Kamennou vatu příliš nedoporučuji, může navlhnout. Zaleží, zda dům je v údolí, u vody, nebo na kopci. Je štít jižní, nebo severní ? U jižního štítu a tenkých palubek natřených na černo , může dojít v létě k vypařování polystyrenu. Pokud však bude na polystyrenu perlinka s omítkou, nemělo by k sublimaci dojít. Pak by bylo vhodné mezi polystyren a palubky vložit ještě další vrstvu. Parotěsná zábrana( fólie) se vkládá mezi zdivo a kamennou vatu ( skelnou), aby se zabránilo průniku vodní par přes zeď do izolace. A tím navlhnutí vaty. Vodní páry jsou puzeny velkým tlakem ( je li venku mínus 15 a v místnosti + 20) do průchodu zdí , směrem ven.
Ing. Sýkora
Miroslav Sáblík
Dotaz:
Dobrý den,
plánuji zateplení rodinného domku s tím, že si potřebuji ujasnit cenové relace v závislosti na tlouštce zateplení = slyšel jsem o minerálně vatě v tlouštce cca 30 cm ale nevím co by stálo toto obložení na jeden m2.
Líbilo by se mi zakrytí dřevem třeba v té nejjednodušší formě = střecovitým překládáním = oč by to bylo dražší než "klasická fasáda" = u obou otázek mi stačí velmi orientační udaje nebo internetové odkazy.
Odpověď:
Nemáme informaci, jaká jsou parametry původní stěny před zateplením. Zda zateplení přinese úsporu. Pokud se zatepluje například panelový dům za 70 - tých let,původní tepelný odpor R bývá cca 0,6 až 0,7. Zateplením 10 cm polystyrenu ( kamenné vaty) zvýšíme odpor na cca 3,5. Uspoříme 30 % nákladů na vytápění. Pokud bychom zateplovali ale například stěnu R = 2, ( asi 38 cm Porotherm ) k úsporám nedojde. Jen velmi nevýrazné. Dnes už se nezatepluje verstvou 3 - 5 cm. To jsou nebezpečně tenké vrstvy. Taková vrstva musí být odvětraná, jinak zaď navlhne. Kondenzační bod je ve zdi, zed navlhne, zvýší se spotřeba tepla na vytápění o 30%, zeď plesniví,děti jsou nemocné, dospělí unavení. Dost často se pak takové zateplení z domů strhává. Dnes se začalo standartně používat 7, ale častěji 10 cm. Cca 800 až 1000,- Kč/m. 3 cm kamenná vata by mohla bý v ceně cca 600,- Kč/m. Pokud fasádu odvětráte, sníží se tepelně izolační vlastnosti. Osobně mám raději polystyrén, než kamennou vatu. Argument, že stěna zateplená polystyrenem nedýchá, je čistě obchodní. Stěna nedýchá nikdy, nemá plíce. Hygienická norma předepisuje 0,5 výměnu vzduchu. Tedy v místnosti se vám musí polovina vzduchu za hodinu vyměnit. Toho lze dosáhnout pouze řízenou ventilací, nebo častým větráním. Kamenná vata je duté vlákno.Pokud natáhne vlhkost, už ji nikdy nevysušíte. Navíc klesá. Po letech u stropu vznikne mezera. Hodně kamenné vaty bylo vyházeno po povodních na silnicích u domů v zaplavených oblastech. Polystyren žádný.
Dotaz:
Mám také zájem energeticky využít teplo z odpadního vzduchu = uvažuji o tom že bych dodatečně přidaným potrubím využíval podle potřeby větrat buď odpadní vzduch nebo venkovní vzduch = do tepelného čerpadla vzduch- vzduch . Nejlevnější čerpadlo které jsem zatím na netu objevil je IV Nordic Inverter za 52.000,- Kč
Přitom dvouagregátovou podobně vyhlížející klimatizační jednotku pořídím již za cca 8.000,- včetně DPH =
Otázka = bude tak dramatický rozdíl v účinnosti = poměr vložené elektrické energie k získané energii tepelné když místo tepelného čerpadla použiji výrazně levnější klimatizační jednotku ?
Odpověď:
Ne, rozdíl nebude velký.
Dotaz:
Osobně mi využití odpadního vzduchu přes tepelné čerpadlo (aktivní výměna tepla) připadá jako výhodnější než přes rekuperátor (pasivní výměna tepla) Nebo se mýlím ?
Odpověď:
Ano, výměníky pro pasívní předávání tepla jsou v ceně 10 000,- Kč až 90 000,- Kč.
Energetický zisk z odpadního tepla při větrání není velký. Vždyť tepelné čerpadlo vzduch voda 16 kW spotřebuje za hodinu 5 000 m kubických vzduchu.
Je otázkou, zda místo zateplení , se nezabývat energeticky úsporným zdrojem tepla. Investujete - li peníze do tepelného čerpadla, náklady snížíte minimálně 3 x. Investujete - li do zateplení, investice bude podobná, náklady snížíte jen o 30 %. Viz tepelné čerpadlo Trenčín. Majitel ani v budoucnu zateplovat nehodlá.
Ing. Sýkora
Tepelné čerpadlo v Trenčíně
Dům je nezateplený, hodně prosklený. 2 podlaží, celkem 200 m2 podlahy. Před 6 lety se zde instalovalo tepelné čerpadlo voda – voda. 14,3 kW. Teplo se odebírá z vrtané studny hloubky 12 m. Topí do podlahového otopného systému a ohřívá teplou vodu. Není zde záložní elektrokotel. Jen krb, který se využívá jen pro okrasu.
Náklady na vytápění :
Do loňského roku 5 měsíců x 800,- Sk /měsíc, celkem tedy 4 000,- Sk ročně. Od Zdražení el. Energie 1700,- Kč měsíčně, za rok tedy 8 500,- Sk !!! Vytápění tohoto domu nyní před zdražením zemního plynu by vycházelo 40 000,- Sk. Díky tomu, že v domě je instalované tepelné čerpadlo, dům má velmi levnou elektřinu i pro ostatní spotřebiče. Lednička, pračka, mrazák, žárovky to vše jsou i další úspory.
Investice do tepelného čerpadla se majiteli již vrátila.
Podlahový otopný systém má zajímavou vlastnost. Stavba je halová. Tedy s otevřeným schodištěm uprostřed domu. Termostat regulující vytápění je v patře. Je nastaveno 220C.
V přízemí je však 240C. Neboť teplo u podlahového vytápění se drží u země.
Vypracoval ing. Pavel Sýkora, energetický auditor
zdroj: www.kodek.cz
Doporuč přátelům