Výroba a použití kompostu

Výroba a použití kompostu

Kategorie: ZAHRADA

Kompost je velmi kvalitní organo-minerální hnojivo. Hnojivo, kterým jsou do půdy navraceny všechny cenné živiny. Kompost narozdíl od minerálních hnojiv se do půdy dodává také potřebný humus, který velmi dobře působí na vlastnosti půdy.



Kompostování je přírodní proces, při kterém dochází k rozkladu organických odpadů působením mikroorganismů, vody a kyslíku na humusové látky. Kompost je nejlepší používat od jara do srpna.

Zralý kompost se využívá pro různé účely:

- Na jaře přidáváme k zelenině nebo ke květinám. Podpoří se tím výrazně úrodnost půdy a rostliny jsou zásobovány všemi potřebnými živinami.

- Kompost má příznivý vliv na přijímání vody a také kyprost půdy.

- Větší množství kompostu nahrneme k okrasným nebo ovocným stromům.

- Při zakládání nových zahrad nebo trávníků pokládáme kompost ve vrstvě 1 až 2 centimetrů, doporučeno lehce zkypřit.

- Využití při údržbě trávníků. Častým sekáním přichází tráva o potřebné živiny. Kompost. Rozhoďte na trávník na jaře a v létě. Kompost zaručí provzdušnění trávy, udržení vlhkosti a brání růstu plevele.

- Je vhodný pro pěstování rostlin v květináčích. Používejte směs: smícháme kompost a půdu či písek v poměru 1:1

- Kompost svou vysokou hodnotou pH působí proti okyselování půdy.

Kompostér

Foto: Super Air Komposter 400 urychluje tvorbu kvalitního kompostu díky mnohačetným průduchům, brání šíření zápachu a má speciální vybírací otvory.

Problémy při kompostování

V kompostu nedojde k takzvané horké fázi. Nejčastější příčinou bývá vysoká vlhkost a nedostatek vzduchu. V tomto případě je vhodné přidat suchý materiál a vše promíchat. Další příčinou může být kyprost materiálu. Tento problém mývá hlavně kompost vyrobený ze slámy. Je vhodné jej sešlapat a případně zalít.

Kompost zapáchá. Několik hodin po promíchání by neměl kompost zapáchat. Pokud se tak děje, je vyráběný kompost příliš bohatý na dusík nebo na uhlík. Není tkzv. vyvážený. Tento problém vyřešíme vhodnou kombinací surovin. Upřesnění viz níže.

Kompost nevoní po lesní půdě. To značí, že kompost ještě není dostatečně zralý

Co je vhodné kompostovat

ovocný nebo zeleninový odpady
novinový papír, lepenka, papírové ručníky, papírové obaly od vajíček
posekaná tráva, drnové řezy, listí, jehličí, tenké větvičky
piliny třísky, hobliny, kůra
trus hospodářských zvířat
kávové a čajové zbytky
popel ze dřeva
skořápky z ořechů
mléčné produkty

Co není vhodné kompostovat:

plasty, kovy, sklo, kameny
kosti, odřezky masa, tuky
chemicky ošetřené materiály
slupky z tropického ovoce, pecky
rostliny napadené chorobami
popel z uhlí, cigaret
oddenková plevel
časopisy

Ideální podmínky pro kompostování

- vstupní materiál musí obsahovat organické látky pro výživu mikroorganismů (půdní bakterie, červy, houby, žížaly atd.) A to vše v poměru C:N = 30:1

- vlhkost materiálu udržovat 50 – 60 %

- materiál je potřeba míchat aby se umožnil dostatečný přístup kyslíku.

- přidejte v malé množství půdy nebo hotového kompostu

- hrubší suroviny je vhodné podrtit na malé části

Proces kompostování

Doporučený poměr uhlíku a dusíku můžeme regulovat vhodným poměrem organických látek uvedených níže. Materiál, který je čerstvý (zelený) obsahuje hodně dusíku. Materiál, který je starší, dřevnatý (hnědý) je bohatý na uhlík. Platí obecné pravidlo je kombinovat 2-3 díly hnědého materiálu na 1 díl zeleného materiálu.
Suroviny a poměry uhlíku dusíku
Posekaná tráva - poměr uhlíku a dusíku je 20:1
Odpad z kuchyně - poměr uhlíku a dusíku je 20:1
Listí - poměr uhlíku a dusíku je 50:1
Jehličí - poměr uhlíku a dusíku je 70:1
Sláma - poměr uhlíku a dusíku je 100:1
Hnůj skotu - poměr uhlíku a dusíku je 20:1
Koňský hnůj - poměr uhlíku a dusíku je 25:1
Kůra - poměr uhlíku a dusíku je 120:1
Piliny - poměr uhlíku a dusíku je 500:1
Dřevo - poměr uhlíku a dusíku je 200:1

Pokud kompost zapáchá jako „zkažené vejce“, znamená to, že v něm převládá materiál s vysokým obsahem uhlíku. V tomto případě přidáme posekanou trávu nebo listí.

Pokud je cítit po amoniaku signalizuje to vysoký obsah dusíku. Do kompostu tedy přimícháme dřevěné třísky, kůru nebo piliny.

Velmi důležité je pravidelné míchání kompostu, přibližně jednou až čtyřikrát do měsíce. Je třeba kontrolovat vlhkost kompostu. Kompostovaný materiál by měl být na dotek vlhký.

V první fázi kompostovacího procesu dochází k samoohřevu. A to v důsledku probíhajících rozkladných chemických reakcí za intenzivního rozvoje bakterií a plísní. Dochází k rozkladu lehce rozložitelných látek. Kompostu se může v této době zahřát až na teplotu 65°C.

V další fázi dochází k odbourávání obtížněji rozložitelných látek na stabilní látky obsahující humus. Teplota začíná klesat a kompost získává hnědou barvu a zemitou strukturu.

Ve třetí fázi, obecně je to 6 – 12 měsíců od založení kompostu, má zralý kompost homogenní strukturu a voní po lesní půdě.

Doba potřebná k přeměně odpadu v plnohodnotný kompost záleží na mnoha faktorech, jako je teplota, velikost kompostovaných částic, postup při kompostování, složení kompostu, atd. Kompostování lze urychlit použitím kompostérů. Kompostér zkrátí dobu kompostování až o polovinu.

Druhy kompostů a jejich příprava

Kompost z listí

Listí ze stromů se rozdrtí drtičem nebo travní sekačkou a smíchá s půdou, hnojem nebo kompostem. A to v poměru 2:1. Je vhodné ještě přidat kuchyňský odpad, posekanou trávu, nebo vyrovnávací dávku dusíkatého hnojiva.

Kompost z posečené trávy

Čerstvá tráva obsahuje hodně dusíku a vlhkosti. Proto je potřeba nejprve ji nechat zvadnout a pak ji smíchat se slámou, listím, pilinami, hoblinami nebo rozdrcenými větvemi v poměru 2-3:1. Tráva má tendenci „slehnout“. Proto je potřeba tento druh kompostu častěji míchat a předcházet tak hnití a nedostatečnému zásobování kyslíkem.

Kompost z chlévské mrvy

Mrva s malým podílem slámy se smíchá s listím, slámou nebo starým senem. Mrvu lze kompostovat samotnou nebo smíchanou s 20% půdy nebo kompostu. Kompost z mrvy je ideální pro rostliny náročné na živiny, jako jsou brambory nebo rajčata. Tento druh kompostu lze užívat už po čtyřměsíčním zrání.

Kompost z větví, kůry a pilin

Jelikož má každý druh dřevnatého odpadu pro tlení příliš málo dusíku, je třeba ho dodat, stejně jako potřebnou vlhkost. Vlhké a na dusík bohaté materiály jsou kejda, zelené odpady, tráva apod. Je potřeba počítat také s delší dobou tlení. Tento druh kompostu je vhodný zejména pro výsadby nových stromů.

Kompostéry

Kompostéry jsou ideálními pomocníky při kompostování. Vyrábí se nejčastěji z plastů. Nádoba kompostéru nemá dno 

Výhody kompostování v kompostérech

- urychlení procesu kompostování až o polovinu doby nutné pro kompostování v hromadách
- regulace teploty, vlhkosti, přístupu vzduchu a světla
- úspora místa na zahradě (kompostér nahradí nevzhlednou hromadu)
- zužitkování odpadů ze zahrady
- získání kompostu jako zdroje živin a organických látek
- odstranění nepříjemného zápachu, který vábí hmyz a drobná zvířata

Jak kompostovat v kompostéru

Kompostér je vhodné umístit do polostínu na rovnou plochu na zahradě. Do spodu kompostu se položí hrubý a vzdušný materiál (větší části větviček, sláma). To zajistí k vzdušnost. Je vhodné dodržet složení materiálu ve správném poměru uhlíku a dusíku. Ke směsi surovin přidejte lopatku hlíny nebo hotového kompostu. Pokud nemáte hotový kompost, použijte kompostové bakterie. Materiál, který je větší rozdrťte a teprve potom vložte do kompostéru. Každá přidanou vrstvu kompostu zvlhčete. Vrstvy vždy důkladně promíchejte. Po naplnění se komposter uzavřete víkem. Kompost je nutné alespoň jednou až čtyřikrát měsíčně promíchat a umožnit tak dostatečný přístup kyslíku do všech vrstev a podle potřeby zvlhčit.

V letních měsících kompostér otevřete. V zimních měsících je nutno ventil uzavřít.

Doba kompostování

Obsah kompostéru se působením rozkladných procesů se zmenší až o polovinu. Po 8 – 10 týdnech je možné vyjmout z kompostéru kompost, který je vhodný k mulčování. Po uplynutí 16 až 20 měsíců by kompost měl dosáhnout plné zralosti.



facebook  Doporuč přátelům


Vaše názory

 Kompost - Autor: Karel 12. 1. 2017